zastavenou os. dopravou
Úsek tratě 162 Mladotice - Kralovice u Rakovníka
K této trati jsem doposud nesehnal žádnou souvislou historii, vyjma údaje o zahájení provozu v roce 1899. Pokud víte nebo máte nějaký materiál k
historii tratě č. 162, prosím napište mi na mail nebo vyplňte tento formulář
Stručná současnost Mladotické lokálky je smutná. Trať číslo 162 byla v úseku Čistá - Mladotice nahrazena autobusovou dopravou v roce 1996, tedy
před více než deseti lety. Nahrazený úsek měřil 21 km. Trať prosšla částečnou rekonstrukcí až po pěti letech a jenom v úseku Čistá - Kralovice.
I přes rekonstrukci je zde stále spousta traťových omezení. Zbytek (úsek Mladotice - Kralovice) je dodnes stále v dezolátním stavu a vypadá tak,
jak je zachyceno na následujích fotografiích. NAD zajišťuje k/od vlaků v Kralovicích společnost ČSAD autobusy Plzeň.
Úsek Mladotice - Trojany
 |
 |
 |
 |
 |
| Mladotice. Kolej do Kralovic | Začátek (konec) tratě | Pomalu rozpadající se pražce | Vjezdové návěstidlo do Mladotic. Modernizace neprovozní tratě (PZ) | Širá, ale stále průchozí trať |
 |
 |
 |
 |
 |
| Ovladání mechanické předvěsti | Začíná houstnout vegetace | Most ještě nikdo nerozebral | Sklonovník v km 37,9 | Kilometrovník (PZ) |
 |
 |
 |
 |
 |
| Ano, i tudy vede trať | Konec kolejí, tady vládnou bezdomovci | Širá trať | Předvěst omezení rychlosti (PZ) | Pěkná cesta do Trojan |
 |
 |
 |
 |
 |
| Km 37,2 | Svého času byla trať pěkná | Zmizelo vše, co bylo ze železa | Někde se koleje nepustili | |
 |
 |
 |
 |
 |
| Km 36,6 | Koleje připravené na odvoz | Jeden z přejezdů | Pohled z pole na trať | |
 |
 |
 |
 |
 |
| Polní úsek. Trať je i tady zarostlá |
(1. fotka PZ) S přejezdy už se nepočítá. Jsou zalité asfaltem |
První výstražný kříž...po šesti kilometrech chůze (PZ) | Noční zdevastovaná zastávka Trojany | |
Úsek Trojany - Kralovice vč. zastávky Trojany
 |
 |
 |
 |
 |
| Pět ráno v Trojanech | Exteriér staničky | Schody do sklepa jako schody do vězení | Výdejna jízdenek a čekárna | Trojany z venku |
 |
 |
 |
 |
 |
| Kralovické zhlaví staničky Trojany | Zámek výměny | Zastávka je na znamení :-) | Další cesta po vytrhaných kolejích | Propustek na trati je celkem zachovalý |
 |
 |
 |
 |
 |
| Vysoká tráva mi umývala kalhoty | Další z propustků (PZ) | Klášter v Mariánském Týnci býval vidět z vlaku | Typický přejezd | Vjezdové návěstidlo do Kralovic |
 |
 |
 |
 |
 |
| Vlakům brání v jízdě toto zarážedlo | Mravenci se o svůj osud zatím bát nemusí | Mladotické zhlaví v Kralovicích | Další z traťových paradoxů | Stanoviště NAD v Kralovicích |
Fotky a reportáž z cesty mezi Mladoticemi a Kralovicemi u Rakovníka je také zde...
K 9.12.2006 skončilo na území České republiky svůj provoz několik lokálek. Jaké jsou důvody zrušení a snad i jaká je jejich krátká historie se dozvíte z
následujících řádků, kde se podrobně věnuji každé z pěti zrušených úseků. Ke každé lokálce je několik fotek, které jsou ovšem mnohdy velice špatné. Na
spoustě tratí se totiž jezdilo pouze v brzkých ranních nebo pozdějších večerních hodinách.
Trať 125 Krupá - Kolešovice
Tato trať se nachází poblíž Lužné u Rakovníka a z této obce taky vyjížděly vlaky do Kolešovic. Koncese na stavbu byla vydáná J. Muzikovi a
K.Schnabelovi v roce 1882. Vzápětí však koncesi dostala Buštěhradská dráha výnosem Ministerstva obchodu a stavba i budoucí provoz probíhala v její
režii. Práce započaly 26. května 1883 a probíhaly díky dobrému terénu velice rychle. Již 10. září se konala Technicko-policejní zkouška a první vlak do
Kolešovic přijel 15. 9. 1883.
Provoz na "Kolešovce" byl vždycky nahnutý. V prvních letech zde panoval i poměrně čilý nákladní provoz, protože oblast je známá vysokou produkcí
chmelu, největší chmelařskou obcí je právě Kněževes, ležící na této trati. Kromě této komodity se zde dalo nalézt i uhlí. Pro nakládku zboží bylo ve stanicích
Kněževes a v Kolešovicích vybudované nákladiště, v Kněževsi doplněné vlečkou. S rozvojem automobilové dopravy však železniční nákladní doprava
začala upadat.
Lehké to nikdy neměla ani osobní doprava. Spádová oblast je město Rakovník, do kterého ale z Kolešovic jezdí přímé autobusy. Trať vede opačným
směrem, na jih a do Rakovníka se lze dostat pouze přestupem v Lužné a za nesrovnatelně delší dobu. Pro zatraktivnění cestujícím vyjíždí všecny vlaky právě
z Lužné do Kolešovic. V Krupé je však úvrať, což vlaky opět zpomaluje. Navíc všechny vesnice podél trati nepřesahují počtem obyvatel tisícovku.
Po odjezdu z Krupé a třech kilometrech vedoucích mezi poli se nacházela zastávka Lišany u Rakovníka, zavedená po více jak padesáti letech provozu..
První zmínka o této zastávce je z letního jízdního řádu platného v roce 1938 a byla zřízena pro tzv. krátké motorové vlaky. Nyní již není v jízdním řádu
uvedena.
Zastávka Olešná u Rakovníka je "cedule v lese", do obce je to kolem dvou kilometrů a vytvořena byla až v roce 1932. I zde směly zastavovat pouze
krátké motorové vlaky.
Vesnice Chrášťany je na tom o něco líp. Zde se trať 125 kříží s tratí 126 Louny - Rakovník. Místní tak mají přímé spojení do Rakovníka i z této tratě.
Nebylo tomu tak ale vždy. Trať do Kolešovic byla vybudována dřív a dnešní zastávka byla původně dvoukolejné nádražíčko, které bylo na zastávku
"degradováno" po zestátnění Buštěhradské dráhy v roce 1924.
Stanice, jediná vložená na trati a dokonce i s vlečkou, Kněževes je skoro ve vesnici a pro místní je dostupná. I tady ale autobusová doprava vede. Obec
se nachází na silnici vedoucí přímo do Rakovníka a zastávka na takto položené trati je skoro zbytečná. I tady ale pamatuje stanice lepší časy. Postavena byla
v kilometru 9,073 se jednou kusou a dvěma dopravními kolejemi. Pravděpodobně mezi světovými válkami byla v km 8,732 vložena výhybka a postavena
vlečka k dolu Karel. Ta ale nebyla jedinná. V roce 1968 byla ke Kolešovickému zhlaví připojena vlečka k armádnímu skladu maziv. Armádní sklad byl
zrušen v roce 1997. Vlečka, narozdíl od té k dolu Karel, však zůstala a bude sloužit prezentaci historických vozidel firmy Herkules KHKD.
Postupně jsme se dostali až na poslední zastávku. Ta je asi tři kilometry vzdálená od obce, po které nese jméno - Přílepy. Blíž to mají cestující i do
Kněževsi.
Konečná stanice jsou Kolešovice. Stanička má dvě koleje dopravní a jednu kusou. Celková stavební délka je 12,732 kilometru a koncová stanička
je zbudována v km 12,010. Samotný konec tratě byl asi o půl kilometru dál. V kilometru 12,364 byla totiž úvratí připojena vlečka do cukrovaru, která
ještě obsahovala objízdnou kolej a váhu. Délka vlečky dosahovala 475 metrů a zrušena byla pravděpodobně ještě před zestátněním dráhy. Samotná obec
má v současnosti 773 obyvatel a takto složitá doprava do kteréhokoli většího města ztrácí smysl.
V roce 1930 nastaly na trati první změny. Po téměř padesáti letech byl změněn jízdní řád. Z původních pěti motorových a jednoho nákladního vlaku se
provoz rozšířil o další dva motoráky. Lokomotivy z původní strojové stanice Kolešovice přešly pod výtopnu Lužná-Lišany (Lužná u Rakovníka).
Zajímavý provoz byl po Mnichovské dohodě v roce 1938. Obec Kolešovice se totiž nachází již v oblasti postoupené Německu a na desátém kilometru
tratě byla vybudována státní hranice. Vlaky původně končily v Přílepech, ovšem od roku 1941 se začalo jezdit i do Koleošovic, kde probíhala pasová
kontrola. Motorový provoz do Kolešovic byl zastaven v roce 1942 a provoz na celé trati byl obnoven až v 9. července 1945. S jednou vyjímkou
(jízdní řád 1946/1947) byl provoz motorovými vlaky zaveden až v letech 1953/1954 pod taktovkou výtopny Rakovník. Zbylé vlaky byly vedeny jako
smíšené s lokomotivami z Lužné. Takto se zde jezdilo skoro třicet let.
Další větší změny nastaly v platnosti GVD 1981/1982. Byl zrušen odpolední manipulační vlak s přepravou cestujících. O jedenáct let později byly
motorové vozy nasazeny na všechny vlaky. Zboží přepravovaly přestavovací vlaky s přepravou cestujících.
Zvláštní kapitolou jsou chmelové brigády. Od roku 1950 začali studenti středních škol vypomáhat při sklízení chmele a na své si přišla i chmelová lokálka.
Do Kněževsi, Přílep a Kolešovic byla potřeba navézt kolem šesti tisíc brigádníků. Lokálkový provoz ožil někdy i dvěma vlaky na trati, které dosahovaly
délky až 300 metrů. Na takové vlaky musel být zařazen i postrk. V Kolešovicích totiž nešlo objíždět soupravy. Ale s přechodem na strojní česání pozbylo
potřeby jak studentů, tak chmelových vlaků.
Celá, dvanáct kilometrů dlouhá, lokálka má na kahánku již dlouho a každoročně se uvažovalo o zastavení dopravy na ni (respektice neobjednání základní
dopravní obslužnosti). K tomuto kroku se Středočeský kraj odhodlal teprve v roce 2006 a 9. 12. zde vyjel pravidelný osobní vlak naposled.
Lokálce ale není konec. O částečné zachování provozu se zasloužila firma Herkules KHKD s.r.o., která zde bude o letních prázdninách každou sobotu
provozovat zvláštní vlaky.
O trati 125 jsem dlouhou dobu hledal na interetu různé podklady pro sepsání historie. Bohužel jediný materiál bylo datum vydání koncese a zahájení
provozu. S historií i fotkami stanic Chrášťany a Kněževes mi velice pomohl pan Jaroslav Křenek ze společnosti Herkules KHKD s.r.o. Tato společnost
vypraví do Kolešovic každou sobotu o letních prázdninách dva páry zvláštních vlaků. Na objednávku si zde můžete objednat zvláštní jízdu. Tato společnost
též provozuje vlečku Kněževes, na které bude přístupná výstava historických vozidel. Historie provozu pak byla sepsaná pomocí článku z časopisu Dráha.
Trať 164 Kadaň - Vilémov u Kadaně - Kaštice a trať číslo 165 Vilémov u Kadaně - Kadaňský Rohozec - (Doupov)
Trať ležící na západě čech vznikla původně jako nákladní trať ze Žatce přes Kaštice do Krásného Dvora, kde byl cukrovar. První, nákladní, vlak na ni
vyjel v srpnu roku 1881. Již o tři roky později byla trať otevřena až do Radonic u Kadaně na trati 165. Tento stav přetrval až do roku 1902, kdy byla trať
165 prodloužena až do Doupova, ležícího v dnešním Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště. O rok později byl Doupov spojen přímo s Kadaní a to ve
vesnici Vilémov u Kadaně, kde byl původně trojúhelník oběma směry. Dalších téměř padesát let plnila lokálka svůj úkol, až v roce 1950 vznikl VVP
Hradiště. To je první výrazné omezení tratě 165, která je tak ukončena ve stanici Kadaňský rohozec. Směrem k Doupovu vedou asi 500 m koleje a dál už
pak vůbec nic. A možná právě v tyto roky byl snesen trojúhelník u Vilémova a z Kadaňského Rohozce do Kaštice se jezdí úvratí přes Vilémov.
Další velká změna byla přestavba trati v úseku Kadaň - Kadaň město, která byla v roce 1978 posunuta severněji z důvodu pokračující těžby uhlí.
Ovšem faktický konec lokálky nepřihází ze strany provozní, ale spíše ekonomické. Trať se totiž nelíbí krajským úředníků, (kraj je objednavatelem
dopravy) a v roce 2005 je provoz minimalizován a to ještě tak, že je v podstatě nepoužitelným. Jedinný úsek odolávající náporu kraje je Kadaň - Kadaň
město, který potřebuje obyvatelstvo tohoto velkého města. Ale ani ostatní vesnice se jen tak nevzdají - cestující i nadále využívají vlak.
Ovšem z rozhodnutí kraje je železniční doprava na tratích 164 a 165 od 10. 12. 2006 zastavena a nahrazena autobusovou dopravou
Budoucnost tratě však ještě není jistá. Vlaky byly, a podle nezávislé studie i budou, výhodnými za předpokladu dobrého rozložení spojů. Několik
dobrovolníků se však rozhodlo postavit Ústeckému kraji navzdory a lokálky přesto provozovat. Než proběhne všechno vyřizování a dotace, je a bude
snaha o provozování alespoň turistických vlaků. Nezbývá, než jim držet palce. Více informací naleznete na www.doupovskadraha.dopravni.net
Zajímavosti na trati:
Ve stanici Kaštice je trať 164 vyvedena na Žatecké zhlaví a do stanice se vjíždí úvratí. Původně nákladní trať nepotřebovala zastávky
Trať do Doupova je stále krásně viditelná. Z Kadaňského Rohozce vedou koleje.
Krásný a obrovský je viadukt mezi stanicemi Kadaň předměstí a Želina. Z vlaku je výhled na všechny strany...Na censtrum Kadaně i elektrárny na výhodě.
Po cestě z Kadaně je první vlečka ze stanice Poláky. Ta vede do elektrické rozvodny.
Ve stanici Krásný dvůr byly původně čtyři koleje. První dvě patřili lokálce, poslední dvě místnímu cukrovaru, který v podstatě dal vzniknout celé trati.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Kadaň-město | Kadaňský
Rohozec pohled směr Doupov |
Kadaňský Rohozec | Vilémov u Kadaně | Přejezd na kolej do Kaštice | Kaštice |
K sepsání historie bylo použito materiálů z webu www.doupovskadraha.dopravni.net , kterému děkuji.
Trať 095 (Vraňany) - Straškov - Libochovice
Tato trať má mnoho společného s tratěmi 164 a 165. Trať byla postavena zejména pro obsluhu místních cukrovarů, pro které ve své době znamenala
existenční otázku. Ovšem na tuto trať nebyly napojeny jenom cukrovary (např. Libochovice), ale třeba i Ústav choromyslných v Horních Beřkovicích. Společné
mají tyto trať i "rušitele". Ani tady Ústecký kraj neobjednal dopravu na roky 2006/2007. Jaký je osud této dráhy je otázkou, pravděpodobně bude postupně
chátrat, protože nákladní doprava na ní není již několik let provozována. Doprava zůstala pouze v úseku Straškov - Vraňany. A to přesto, že poslední
významější oprava v úseku Libochovice - Straškov byla provedena v červenci roku 2006.
Pojďme se ale zblízka podívat na její historii:
První, avšak nezdarem zakončený, pokus o stavbu tratě Libochovice - Straškov - Jenšovice (dnešní Vraňany) se datuje k roku 1896. První neúspěch
ale dotčené obce neodradil a po mnoha pokusech bylo 31. března 1906, po deseti letech, vypsáno výběrové řízení na stavbu. Na trati bylo, kromě
zastávek vystavěno i několik nádraží a samozřejmě vlečky. Jedna z nich vedla do cukrovaru ve Mšeném, jehož ředitel byl jedním z majitelů koncese na
stavbu lokálky.
Trať byla slavnostně otevřena 13. října 1907. Zajímavé na tom bylo, že do Jenšovic tehdy ještě nemohly vlaky a to kvůli neukončeným pracem v této
stanici. Před stanicí proto byla zřízena provizorní zastávka. Do stanice se první vlak podíval až o rok později. Na trati kvůli velkým sklonovým poměrům
výkonější parní lokomotivy a také parní vůz M124.001. Tato řada se ale neudržela dlouho. Jízdní doba po celé trati byla totiž 3,5 hodiny a vůz neměl WC,
což se nelíbilo cestujícím.
První modernizace se trať dočkala v roce 1931, kdy se ČSD snažili alespoň částečně motorizovat místní dráhy. Díky těmto vozům mohla být zvýšena
cestovní rychlost. Tím byly značně omezeny smíšené vlaky. Zůstal pouze jedinný, který byl definitivně zrušen v roce 1934.
Avšak neúdržba této tratě vedla k postupnému chátrání, což vyvrcholilo v roce 1985 zastavením dopravy. Rok se nic nedělo a až v letech
1986 - 1987 proběhla celková rekonstrukce.
Po dvou letech se tak na trať spoje vrátily, ale již značně redukované. Postupné ubývání spojů má za následek odliv cestujících, což vyvrcholilo právě
na konci roku 2006, kdy Ústecký kraj pro tuto trať neobjednal dopravu, která tak svůj provoz končí po 99 letech provozu.
 |
 |
 |
 |
 |
| Už nikdy více | Straškov | Příjezd Os od Vraňan | Toto už ve Straškově neuvidíte | Charvatce |
 |
 |
 |
 |
 |
| Mšené lázně | Budyně
nad Ohří poslední cestující |
Libochovice | A co na to říkali lidé? | |
Při zpracování historie k trati 095 bylo použito materiálů ze stránek http://karel-loko.net . Autorovi děkuji
© Vojtěch Cekotaoptimalizováno pro rozlišení 1024*768, Firefox